Masopustní šátečky s tvarohovou náplní

Mám poslední dobou hrozně pečící náladu. Asi je to tím, že jsem se do blogu teď pustila s novou energií a novými plány, které budou realizovatelné jen když budu pravidelně péct. Navíc se blíží masopust, tudíž různé koblížky, šátečky, kroužky, zkrátka všechno možné, kde je ideálně hodně cukru a co se peče na oleji, na másle, zkrátka na něčem vážně tučném. Minulý rok jsem zkoušela koblížky, které mi ale umřely během smažení, kterému se od té doby vyhýbám. Letos jsem se rozhodla vyzkoušet šátečky s tvarohovou náplní, které se pečou ne na oleji, ale v troubě. Navíc jsem úplně poprvé dělala kvásek, a to rovnou na dvakrát. První by se mi asi i povedl, ale bohužel jsem nevěděla, jak má vypadat správná konzistence, takže jsem ho pak s mámou radši vyhodila a druhý den se do celého pečícího procesu pustila znova. Výsledek můžete vidět tady :)

Cup cake ala borůvkový cheesecake

Jak jsem vám slíbila v recepísku na ovocnou kašičku, vyzkoušela jsem pro vás cup cakes od spolupracovnice Jamieho Olivera Jemmy Wilson. Jemma je má cukrárnu jménem Crumbs & Doilies a hlavně má videa na Jamieho kanale FoodTube. Jemma je prostě úžasná, její kuchařku miluju, fotky jsou naprosto super a pokud si s něčím nevíte rady, pomůžou vám i veda. Já její kuchařku beru jako jeden z top dárků k Vánocům.
V obchodě jsem koupila podezřele levný borůvky, sice z Chille, ale co naplat, bohužel na krásně voňavounké borůvky ze zahrádky si budeme muset ještě pár měsíců počkat. S borůvkami jsem se mohla vrhnout do cup cakes ala borůvkový cheesecake. O kuchařce se říká, že je spíše pro pokročilé pekaře, což mě potěšilo a je fakt, že k vytvoření těhle cup cake je potřeba poměrně dost surovin a hlavně vám to nějaký čas zabere tak s tím počítejte. Výsledek pak ale stojí za to nejen vzhledově, ale hlavně chuťově.

Suroviny na těsto:
250 gramů hladké mouky
250 gramů krupicového cukru
1 lžička jedlé sody
200 gramů rozměklého másla
4 vejce
kůra z 1 citronu
1 lžíce citronové šťávy
2 lžíce kefíru
1 kypřící prášek
1 dávka ovocné kašičky (recept tady)

Suroviny na sušenkové těsto:
50 gramů másla
150 gramů sušenek
Suroviny na krém:
150 gramů mascarpone
70 gramů másla
120 gramů moučkového cukru

Postup:
Začněte jako první se sušenkovým těstem. Sušenky rozmixujte v mixéru a máslo nechte rozehřát na plotně. Poté obě dvě ingredience promíchejte, ale pozor, máslo musí být vystydlé, jinak se vám s ním bude hodně špatně pracovat. Suché přísady na cup cake, tudíž mouku, jedlou sodu, krupicový cukr, kypřící prášek prosejte do mísy a následně přidejte vejce, máslo, citronovou kůru a citronovou šťávu a důkladně všechno spojte. Přidejte mléko a opět ho zašlehejte do těsta. Pozor ať nevzniknou kousky, případně opět promíchejte. Použít můžete i elektrický mixér, mě se ale lépe pracuje přímo rukama. Jemma v receptu přidává mléko, já se ale budu držet osvědčeného podmáslí, díky němu jsou cup cakes opravdu vláčné ještě hooodně dlouho. Podmáslí přidáváme právě teď a vmícháváme jej do těsta, případně dolejváme, pokud je třeba. Těsto by mělo být vláčné, nažloutlé a dobře by se s ním mělo pracovat. Nemělo by ted být tuhé, ale ani příliš rozvodněné, tedy něco mezitím.
Papírové košíčky naplněte prvně sušenkovým těstem, aby nebylo vidět dno a poté dejte klasické těsto. Já dávám dvě lžičky těsto, mám je naplněné trochu nad půlkou, aby měly cup cakes ještě kam vyběhnout. Do trouby dejte na 150°C a pečte cca 15-17 minut, záleží samozřejmě na troubě. Poté vyndejte, nechte vystydnout klidně přes noc na talíři.

Během chladnutí si udělejte krém s mascarpone, který je neskutečně jednoduchý. Do mixéru dejte máslo a mascarpone a začněte šlehat. Postupně přidávejte cukr podle vašich chutě. Poté dejte do ledničky a nechte schladnout také přes noc. Po vychladnutí cup cakes u nich špejlí udělejte širší dírku a buď pomocí cukrářského sáčku nebo lžičky, což jsem dělala já, do nich vpravte ovocnou kašičku. Klidně ať trochu vykukuje ven, hlavně aby jí bylo hodně vevnitř. Poté na ně cukrářským sáčkem nebo lžičkou, jako já, dejte krém s mascarpone. Na krém špejlí dejte trochu ovocné kašičky a lehce jí promíchejte s krémem. Vytvoří tak zajímavé ornamenty.

I můj kocour se o cup cakes velice zajímal :))

Moje top kavárny v Praze

Přiznám se rovnou. Bez kafe si nedovedu představit den, natož život. Miluju kavárenský život, ráda si v kavárnách vysedávám sama a učím se nebo chodíme s kamarádkami a probíráme naše životní strasti a radosti. Je to místo, kde jsem ráda a kde přijdu na jiné myšlenky a zkrátka a dobře, je mi tam hezky. Nevadí mi si za dobrou kávu připlatit a nemalé ceny v Praze mě naučily, že se nad tím už nepodivuji, jen kývnu a vyndavám peněženku. Teď vám tedy představím v krátkosti pár svých oblíbených kaváren a jako přílohu k tomu přidám i mapku, kde kavárny najdete a u jakých zastávek metra nebo tramvají leží.

Costa Coffee
Tahle kavárna patří snad mezi moje vůbec neoblíbenější. Jejich kafe jsem se už možná trochu přepila, ale vzhledem k tomu, že je skoro všude, tak jsme v ní s holkama pečené vařené. Navíc si poslední dobou nenechám ujít ani jejich vynikající dorty. Střední cappuccino vás vyjde na 85, posypou vám ho ještě buď čokoládou nebo skořicí.

Starbucks
Tady je to podobné jako u Costy. Velký kavárenský řetězec, takže se připravte na kafe okolo stovky, za střední cappuccino dáte 85. Káva mi to ale chutná asi o trochu více než v Costě, hlavně si ulítávám na různých ochucených kávách a super jsou i akce, bez perníčkového latté si nedovedu představit Vánoce.

Kavárna Pražírna
Tuhle malinkatou kavárnu jsem objevila zhruba před rokem a mám jí hrozně ráda. Je lepší si udělat rezervaci, protože tam bývá plno skoro po celý den. Ke kávě dostanete vodu, což považuji za samozřejmost. Bohužel asi jenom já. Vybrat si můžete i dortíky a kávu vám navíc opravdu namelou přímo v kavárně. Příjemné prostředí a milá obsluha je základ. A k tomu ta voda, bože děkuji

Barevná kavárna
Moje kamarádka do Barevné kavárny pekla dorty a tak mě zajímalo, jak moc dobrá je. A ona není jen dobrá, ale naprosto vynikající. Skvělé dorty, úžasná káva či čaje a navíc i relativně dobré ceny nejen za dezerty a nápoje, ale i za hlavní chody. Tady jsem jedla jeden z nejlepších kuskusů se sušenými rajčaty, po kterých se můžu utlouct. Příjemné prostředí doplněné nástěnnými malbami, milá obsluha a cappuccino za 50 korun.

La Caveau
Miluji všechno francouzské a tuhle úžasnou kavárnu především. Je to ideální místo na klidný pokec s kamarádkou, s mámou tam zas chodím na víno Křupavé croissanty, skvělé víno a neskutečně dobré bagetky, doporučuji hlavně tu lososovou. Super jsou na tomhle místě ale ještě jiné věci. Krom toho, že si přímo v kavárně můžete koupit vína, paštiky či jiné vychýtávky domů, s ní sousedí ještě pekařství, kde pečou ty nejkřupavější bagety i ve čtyři odpoledne. A pokud je sezóna, tak před kavárnou jsou od března do listopadu ty nejlepší farmářské trhy.

Café Louvre
Místo kousek od mojí školy, kam je opět dobré mít rezervaci, protože tady je plno snad neustále. Ale to prostředí prostě miluji, je to jedno z nejhezčích míst, kam ráda utíkám před světem. Počítat musíte ale s čekáním na obsluhu, protože plno je tady opravdu stále. Plus možnost, že budete sedět v kuřácké části, což mě jako nekuřačku neskutečně vytáčí. Cappuccino za 50 korun je ale opravdu vynikající.

Friends Coffee House
Tohle je top mezi účící se prostory. Kavárna je rozdělena do několika částí, takže jí přijdou na chuť úplně všichni, studenti i manažeři, co potřebují klid na schůzku. Objednáváte si sice přímo u pultíku, ale donesou vám objednávku až ke stolu, dostanete vodu a obsluha se vás každou minutu dotěrně nechodí ptát, zda něco nepotřebujete. Navíc tu mají i fajn fresh džusy, čerstvé limonády či různé sezónní nabídky. A cappuccino za 59 korun je fajn.

Cross café
Na tuhle kavárnu mě naučili moji přátelé v Plzni a já do ní ráda chodím i v Praze. Na jejich karamelovém cappuccinu začínám být už lehce závislá.Sice se opět objednává u baru a tentokrát si musíte objednávku ke stolu donést, ale co už, Cross café patří hold mezi ty větší kavárenské řetezce, nejde přímo o kavárnu. Pochutnáte si i na jejich dortech či jogurtech.

Ovocná kašička

Dneska to bude trochu netradiční pojetí receptu. Nebudete ho muset číst, ale můžete si ho poslechnout. Za tuhle změnu může jeden předmět ve škole, v rámci něhož si máme vyzkoušet i audio příspěvek. Já jsem se rozhodla převyprávět, jak udělat z čerstvého sezónního ovoce, jako jsou jahody, borůvky nebo maliny, skvělou ovocnou kašičku, kterou lze používat na dezerty nebo na zmrzlinu. Já jsem jí použila na borůvkové cup cake, recept na ně naleznete na blogu, odkaz máte tady, ať složitě nehledáte. Oba dva recepty jsou podle Jemmy Wilson, což je jedna ze spolupracovnic Jamieho Olivera. Dostala jsem její kuchařku k Vánocům a jsem ze všech receptů úplně nadšená. Některé z nich určitě vyzkouším, abyste se o ně mohli pokusit i vy, protože jsou vážně skvělé. Teď si ale můžete poslechnout můj skvělý hlásek, na kvalitu videa moc nekoukejte, není to něco čím bych se chtěla úplně chlubit. Omluvit mě může to, že jsem tohle vyráběla poprvý a kdo ví, tak já jsem hrozně technický antitalent

Welcome 2015!

Nemůžu tomu skoro uvěřit, ale opět máme nový rok a tenhle blog za chvilku oslaví své první narozeniny. Dovolte mi tedy menší shrnutí za uplynulým rokem 2014. Nebudu vás trápit nějakými svými osobními výlevy pocitů, ale musím říct, že rok 2014 pro mě byl vesměs pozitivní. Potkala jsem tak strašně moc zajímavých lidí, zažila spoustu neskutečných věcích, odhodlala se k několika zásadním krokům a hlavně jsem se nasměřovala, kam dál jít a jak bych byla ráda, aby se vyvíjela moje budoucnost. Jednou z cest je právě tenhle blog, kterému jsem sama osobně dávala v prvních měsícíh maximálně tak pár týdnů. A hle, on mě vážně chytl a úspěšně se blíží ke svým narozeninám, které oslavíme společně v únoru.
Díky tomuhle blogu vděčím za několik hrozně zajímavých pečícíh zakázek, soutěži Cupcakecup 2014, ale především strašně moc zkušeností, zažitků a rad, které jsem za ten rok buď dostala a nebo někde nasbírala a pak je tak nějak aplikovala v praxi a případně ještě dopilovala. Poslední měsíc starého roku pro mě nebyl úplně šťastný a hodně jsem se natrápila, ale snažím se tohle nechat být a koukat se už jen vpřed, do budoucnosti. Protože ta snad bude o něco lepší. Blog sledují sice především kamarádi, ale co mi tak pár přátel řeklo, sledují ho i jejich rodiče a líbí se jim. To je přeci, super, ne?

Co bude dál?
Zásadní otázka, která napadne každého, co něco vymyslel a rozjel. Blog určitě nekončí, pečení mě baví, čím dál tím víc a určitě se chci tenhle rok zase někam posunout. Vyzkoušet něco nového, objevovat, pátrat, pálit, smažit a hlavně ochutnávat. Také chci cestovat, kdybych měla dostatek financí, jsem pořád mimo republiku. Pár plánů, kam jet už mám, taky budu doufat, že to vyjde, protože i z toho bych vám určitě něco napsala. Plánuji nejen zahraničí, ale podívat se do pár měst naší vlasti, kde je to zajímavý a kde se dá dobře najíst.
Navíc se chci posunout i dál ohledně nějaké food kariéry. Nevím, jestli na to mám a co bude za pár měsíců, či týdnů, ale teď si jistotou můžu říct, že s psaním určitě nekončím. Mám v hlavě teď tolik myšlenek, nápadů a podnětů, ale nechci nic zakřiknout a nic předem dopředu plánovat, protože tohle se mi už párkrát nevyplatilo a spálit prsty si chci jen kvůli pečení, ikdyž ani to nevyhledávám. Budu ráda, když se mnou zůstanete dál, dál budete číst a péct podle téhle příručky, nebo jí jenom číst a hlavně, že vás bude pořád bavit dál. Mě to totiž baví a když člověka něco baví, tak to je na tom pak vidět. Slibuji, že se budu snažit dát do blogu a hlavně do sebe, co nejvíc to jde a že za nic na světě nepolevím.

Mějte se krásně, milujte jídlo a užívejte si každý den. Barush